Pomník Břetislava Bartoše na frenštátských Horečkách
Břetislav Bartoš, český malíř narozen roku 1893 pocházející z Frenštátu pod Radhoštěm, vystudoval pražskou uměleckou akademii. Po ukončení studií však vypukla I. světová válka a Bartoš musel narukovat. V roce 1915 utekl do italských zákopů. V zajateckém táboře si pořídil malířské vybavení a maloval výjevy ze života zajatců a také vzpomínky na rodný kraj. Po té maloval také výjevy ze života na frontě. Zemřel v pouhých 33 letech v důsledku těžké nemoci.
Na koláži můžete vidět malířův pomník nacházející se na frenštátských Horečkách pod Valašskou hospodou U Janíka. Pískovcový pomník byl postaven v roce 1937. Pomník se skládá ze dvou pilířů mezi kterými je vsazena pamětní deska. Na levém pilíři můžeme vidět paletu se štětci, na pravém helmu s vavříny. Pomník je památkově chráněn od roku 1958. Historická fotografie pochází z dílny věhlasného fotoateriéru Lochman. Teď něco z historie tohoto pomníku:
„Dne 4. ledna usnesl se Okrášlovací spolek, že ještě letos postaví „U Mařenčiny studánky na Horečkách pod Vlčinou pomník Básníku Josefu Kalusovi a u rozhledny „Milá domovina“ koutek akademickému malíři Břetislavu Bartošovi.“
Kronika města Frenštátu p. R. od roku 1905, str. 311.
Jak Okrášlovácí spolek slíbil, tak také vykonal a 5. července 1937 byl Bartošův pomník slavnostně odhalen:
„Dne 5. července proběhlo v 10 hod. odhalení památníku malíři-legionáři Břetislavu Bartošovi, bojovníku za svobodu u rozhledny „Milá domovina“ nad šplízou. Místo pro Bartošův památník daroval hostinský Karel Bartoš a Čsl. obec legionářská věnovala z výtěžku loňských Bartošových oslav částku 2 000 Kč. Hlavních podněcovatelem a podporovatelem byl však předseda Okrášlovacího spolku Petr Polach, který přispěl materiálem, prací svých dělníků i penězi na zřízení obou zátiší. Návrhy pořídili odborníci – architekti – Prof. Balan a Bublík z Valašského Meziříčí. Památník Bartošův ve tvaru U má nápis:
Památce Břetislava Bartoše, akademického malíře a legionáře, 7.5.1893 – 28.6.1926
Mezi řečníky, kteří hovořili při odhalování Bartošova zátiší, byl též senátor Vojta Beneš, bratr presidenta republiky.“
Kronika města Frenštátu p. R. od roku 1905, str. 318-319.
Další zdroje: Beskydské nebe, Památkový katalog
Srpen 2018
Pohledy ze zmiňované vyhlídky jsou dnes kvůli rozrůstající se vegetaci značně omezené. Okolí Bartošova pomníku oproti fotografii pořízené ve 40. letech už dnes působí o dost méně upraveným dojmem. Ale i přesto je příjemným místem, kde stojí za to se zastavit a chvíli rozjímat.