Není radno si zahrávat s kostelním výborem, aneb za víru se platí
Dnes se seznámíme pro mnohé s novým pojmem a tím je „kostelní přirážka“. Zavítáme do roku 1934, kdy panu Janu P. přijde upomínka od „Kostelního konkurečního výboru Malenovice“. Pan Jan P. dluží za kostelní přirážky v předchozím roce 1933. Nepodal proti nim žádných námitek, tudíž je povinen platit. Co to vlastně je „kostelní přirážka“? Ve zkratce: obyvatele farnosti, hlásící se k náboženství, měli povinnost platit kostelní přirážky na náboženské potřeby své farnosti.
Citace ze zákona z roku 1874:
„Dle říš. zák. ze dne 7. května 1874, m. n. ze dne 31. prosince 1877, ř. z. č. 5. z r. 1878, zák. ze dne 31. prosince 1894, zák. č. 7 z r. 1895 zřízeny jsou v jednotlivých obcích k vydržování kostelů tak zvané Kostelní konkurenční výbory.
Tyto výbory mají podle shora uvedených zákonů právo k úhradě výdajů na vydržování kostela, sestavovati rozpočet a poplatníkům přifařené obce předpisovati kostelní přirážky domovní daní třídní a pozemkové. Berní správy a berní úřady pak poplatníkům tyto přirážky předpisují a na nich je vymáhají.
Přes to, že zákon č. 50 ze dne 7. května 1874, č. 7 z r. 1895 stanoví, že jinověrci nejsou povinni přirážky ony platiti, vymáhány jsou tyto přirážky i na bezvěrcích.“
Každopádně žádná sranda, když nezaplatíte, půjde po vás berňák. Docela mě zaujal „dovětek" výše zmiňovaného zákona:
„Jest pan ministr financí ochoten dáti berním správám příslušná nařízení, aby nepředpisovaly kostelní přirážky, jestliže poplatník prokáže, že jest jinověrcem neb bezvěrcem?“
Zdroj citace zákona: www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/tisky/t0215_03.htm