Jdi na obsah Jdi na menu

Stavba paneláků na rohu Nádražní a Poštovní ulice - Frýdlant nad Ostravicí

6. 3. 2016

Paneláky. Téma, o kterém se dá dlouze diskutovat. Někomu život v paneláku přijde zcela normální jiný si panelákový život naopak neumí vůbec představit. Na začátek by bylo dobré uvést, kde se tyto kontroverzní stavby vůbec vzaly.

Po roce 1945 bylo potřeba v Evropě řešit bytovou krizi, která byla navíc umocněna poválečným babyboomem. Zatímco v Západní Evropě představovala panelová sídliště spíše krátkodobý experiment, v zemích socialistického bloku výstavba započala o něco později, ale zato intenzivněji. V České republice se zhruba od 60. let začíná prosazovat panelová výstavba ve velkých městěch trpících bytovou krizí. 70. a 80. léta pak představuji vrchol výstavby panelových sídlišť, kdy byla postavena většina panelových domů.

O panelácích jsem kdysi četla v rámci přípravy do školy, svůj názor na tyto stavby asi ponechám pro tentokrát stranou (v paneláku žiju celý život), ale krom toho, co jsem vám zde vypíchla výše, mě v článku zaujala citace slavného boxera Mikea Tysona z jeho návštěvy v Praze: Po telefonu jsem říkal sestře, že jsou tady ty sovětské domy, ano paneláky. Vypadají jako vězení, jsou tak depresivní! A nejhorší je, že se jich jen tak nezbavíte, budou tady snad i za sto let. Připomíná mi to KGB a říkám si: Wow, kolik lidí trpělo.“ A to Mike neví, co všechno muselo ustoupit tomu, aby tyto unifikované krabice mohly vyrůst.

Fotografie malých dvoupodlažních paneláčků, které vám zde prezentuji, zachytila moje babička a vznikly asi mezi léty 1964-1966. Úplně přesný rok bohužel nevíme. Na místě focených paneláků se kdysi rozkládala zahrada, která patřila babiččině rodině. Zahrada sahala až k dnešnímu chodníku, naproti autobusového nádraží. Praděda se vyvlastnění marně bránil - protože měl 3 děti, chtěl postavit ještě jeden domeček. Pod nátlakem mu bylo vyvlastněno cca 2000m2 pozemku. Babička dodnes vzpomíná jak pradědovi tekly slzy, když přijely bagry a začaly se kácet ovocné stromky. Fotografie jsou převážně foceny z domu č.p. 242, který už také neexistuje a dnes se zde nachází parkoviště. Na fotografiích můžete vidět kromě samotného lepení panelů i budovu frýdlantského nádraží. Další pohledy do staré Palackého ulice ve Frýdlantě n. O. vám představím v některém z příštích článků.

Zdroj úvodních informací: Špaček, O., Česká panelová sídliště: faktory stability a budoucího vývoje, Sociologický časopis, 2012, Vol. 48, No. 5: 965–988.

Umístění v mapě ZDE

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář