Loni poprvé jsem s otcem navštívila lašský silvestr na metylovickém Čupku. Zalíbil se nám natolik, že jsme letos šli zase, jenom jak to tak bývá, bylo to s lehce rozpačitými pocity. První ročník mi přišel docela hodně fajn. Letos počasí bylo stejně jako loni slunečné, škoda jen, že oproti loňsku nebyl sníh a celkově to počasí nebylo více zimní. Na což asi nemá smysl si stěžovat vzhledem k tomu, jaké zimy tady poslední roky máme.

Při výstupu

Do Metylovic jsme dorazili v 11 hodin a na Čupek nedlouho po té. Lidé se už scházeli ze všech stran. Stihli jsme obejít zchátralou útulnu, kde se za rok nic nezměnilo. Loni jsme zde potkali pána, který nám opravdu hezky pohovořil o její historii. Psala jsem o tom v loňském reportu, který můžete nalézt ZDE. Letos jsme zde potkali taky pamětníka, původem z Kunčic p. O., který zavzpomínal, jaké zde za jeho mladých let bývaly tancovačky, koncertoval zde i Pavel Novák a dnes už je všechno jen minulost. Dle jeho slov už budova čeká na jen buldozer. Bylo na něm vidět, jak ho to mrzí. A ne jen jeho. Já osobně jsem zdejší útulnu už nezažila, ale když vím, jaký je její příběh, je mi jí moc líto. Ale to je tak jediné, co člověk může dělat. Pokud se vlastníci neumí dohodnout co se svým majetkem, který se pomalu rozpadá a jsou úplně v klidu, tak je to bezpředmětné. Jak symbolické - nový rok, o kterém se vždy doufá, že bude lepší než ten předchozí, se slaví na tak pochmurném místě.

Pokusím se přeladit na pozitivnější notu  Stejně jako loni potkáváme lidi na koních, ovšem žádnou známou tvář. Ani koňáky z Nového Jičína, které jsme potkali při přechodu Javorník - Radhošť pod Černou horou. Ti říkali, že možná dorazí, ale nevidím je. Co je ovšem stejné jako loni, je polní kuchyně nabízející mimojiné i bezové víno, které jsme pili minule. Z nostalgie si jej dáváme i letos a chutná stejně divně Alespoň, že sluníčko svítí a je fajně teplo. V prosinci nějakých 10°C

Blíží se 12 h dopolední a přichází lašský král Zdena Viluš řečený Chrabrý se svou družinou, aby přivítal nový rok. Stejně jako loni čte novoroční projev. Docela odvážný musím podotknout. Hovoří neohroženě mimo jiné i o uprchlících. Otáčím se za sebe, zda neuvidím davy „sluníčkářů“ znechuceně odcházet, ale nic takového se neděje. Pak se samozřejmě přeje do nového roku jen to nejlepší a pěje se několik songů. Já slavení nového roku nemám příliš v lásce. Hlavně nemám ráda, že se začíná zase od znova a celkově mám v této době sklony podléhat nostalgii. Letos si říkám, že opravdu začnu pracovat na splnění svého velkého snu a to je prosím nic menšího, než návštěva Austrálie.

Silvestrovské shromáždění na Čupku

Letos si všímám, kolik lidí je vybavených vlastní pálenkou, včetně vlastních štamprlí. Což má za následek, že někteří jedinci jsou společensky zmožení už teď. Někdy vznikají i humorné situace Jako když zrovna stojíme u garáží na trochu vyvýšeném místě, pod námi parkuje auto, které celou akci ozvučuje. Človíček, který vypadá už lehce společensky znaven, chce seběhnout, ovšem zastaví až o kapotu stojícího auta. Co mě ale zklamalo maximálně je, že letos nejsou žádné účastnické listy! Místo toho si můžete vzít poslední číslo Lašského dostavníku. Který je mi upřímně řečeno na nic. K dispozici jsou i razítka, takže jdu s nadějí, že dostanu, alespoň pěkné razítko, když už ne list. Dostávám nějaké univerzální razítko Metylovic. Hm. Krom toho nemůžu si pomoct, ale když se dívám zpětně, tento lašský silvestr mi přišel hrozně zrychlený. Přišli-viděli-odešli. Král po projevu zapěl pár songů, my jsme se chvíli bavili po svém, většina lidí se nějak vytratila, je 13 h a něco, na Čupku jsme už jen s pár lidmi. A to jsme prosím loni odjížděli okolo 17 h. Teď nevíme, co bychom tady prakticky už sami dělali. Takže to balíme a jdeme na dřívější bus. Při sestupu si ještě užijeme výhledu, který byl dopoledne zahalen nízkou oblačností. Teď už je krásná viditelnost na Frýdlant, Lysou, Smrk či Kněhyni.

Domů jsme dorazili v pořádku, silvestrovskou půlnoc jsme také přečkali bez jakékoliv újmy a do Nového roku vám všem přeju, aby se vám splnily vaše sny, nebo jste se aspoň přiblížili k jejich splnění, protože i to se počítá. Dále zdraví, protože není nic důležitějšího, než zdraví, což si mnohdy neuvědomujeme!!! A v neposlední řadě snad i v roce 2016 budete rádi navštěvovat tento web

Fotky z akce opět na mém rajčeti ZDE