Jdi na obsah Jdi na menu

85 let od slavnostního odhalení pomníku Maryčky Magdonové

15. 8. 2018

Na hřbitově ve Starých Hamrech, u místa, kde byli pochovávání sebevrahové, byl dne 14. 8. 1933 slavnostně odhalen pomník Maryčky Magdonové. Od této události uběhlo již 85 let. Podobizna Maryčky je dílem ostravského akademického sochaře Augustina Handzela. Pomník postavil starohamerský Sokol při příležitosti 65. narozenin Petra Bezruče a má symbolizovat utrpení slezského lidu v panství knížete Bedřicha zvaného jako Markýz Gero.

 

Co vlastně Petra Bezruče inspirovalo k vytvoření postavy této legendární hrdinky? Bezruč se údajně během svého putovaní po beskydských horách setkal v hospodě s horaly, kteří už měli něco upito. Ti mu vyprávěli dramatický příběh o děvčeti, které bylo pronásledováno úřady kvůli krádeži v lese. Děvče v zoufalství ukončilo svůj život skokem do řeky. Jestli se tento příběh skutečně stal a Maryčka opravdu někdy žila, o tom se dodnes diskutuje.

Ve starohamerské kronicez roku 1933 se můžeme dočíst, že předloha básně vychází z pravdivého příběhu. Jen jméno hrdinky a místo dění se liší. Na stejném místě tehdejší kronikář vysvětluje další okolnosti vzniku básně o Maryčce Magdonové. Proč Bezruč zvolil zrovna jméno Maryčka Magdonová? Jméno Magdon je typické slezské jméno. Magdonů tehdy žilo ve slezských Beskydech hodně. Postupně potomků tohoto rodu ubývalo a kronika také uvádí, že rod Magdonů údajně zdegeneroval pijáctvím a patrně vymře nadobro. Proč Bezruč zasadil děj zrovna do Starých Hamer? Bezruč měl Hamry prochozené křížem krážem a viděl, jak je lid utiskován lesními úřady, viděl boje mezi horaly a hajnými a jak lesní úřednici zacházejí s chudými lidmi. Pokud vás zajímají další podrobnosti, doporučuji si starohamerskou kroniku pročíst, tématu Maryčky Magdonové a tehdejším životním poměrům je tam věnováno dost prostoru. (Kronika obce Staré Hamry, 1. díl. 1924-1935, str. 271-272)

 

Vraťme se však zpět k samotnému slavnostnímu odhalení pomníku. Průběh slavnosti dokonce vysílal ostravský rozhlas. Přítomen byl mimojiné i dr. Engliš, tehdejší bývalý ministr financí. Slavnostní průvod šel od nádraží ke hřbitovu, kde zazněly fanfáry z Libuše a zazpíval sbor „Svoji k svému“. Přítomné uvítal p. učitel Jan Kabelka. O Bezručově díle promluvil také spisovatel dr. Martínek. Ve škole u kostela byla souběžně uspořádaná výstava Bezručových spisů a literatury. (Kronika obce Staré Hamry, 1. díl. 1924-1935, str. 276)

Samotný Petr Bezruč však na slavnostní odhalení pomníku nedorazil. Jako omluvu poslal následující verše spolu se stokorunovou poukázkou: 

„Žiju v tiché atmosféře,
pryč svět mužský i ženský,
zavřel jsem za sebou dveře,
jak dí otec Komenský.

Stůj nad vámi slunko v žáru,
když při vás nebudu sám,
vinšuju slavnosti zdaru,
aspoň vstupné posílám.“

(Kronika obce Staré Hamry, 1. díl. 1924-1935, str. 277-278)

Pro představu celková suma na vybudování pomníku tehdy činila 33 270 Kč. Od 3. 5. 1958 je Maryččin pomník na seznamu kulturních památek. A ještě jednu zajímavost mám. Do rukou se mi dostalo speciální vydání básně Maryčka Magdonová. Tento výtisk byl vydán Aloisem Vojkůvkou právě při příležitosti postavení pomníku.

Staré Hamry jsou s Maryčkou Magdonovou neodmyslitelně spjaty a věřím tomu, že toto půvabné místo s jejím pomníkem, které navíc zůstalo nad hladinou přehrady Šance, nás bude okouzlovat minimálně dalších 85 let.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář