Jdi na obsah Jdi na menu

Za výhledy na Hážovické Díly a Soláň 17.6.2014

4. 8. 2014

Ani nevím, proč mě napadlo zajet si zrovna sem. Možná v rámci nutkávého pocitu z minulého výletu na Bystřičku, kdy jsem došla k poznání, že vůbec nejezdím na Valachy a to je mám doslova za kopcem. Každopádně jsem vůbec netušila, že tady bude tak krásně. Co jsou a kde jsou Hážovické Díly? Hážovice jsou část Rožnova p. R. a Hážovické Díly, jak praví chytrý server turistika.cz jsou cca 700 m vysoký hřeben, známý hlavně hospodou Na Dílech a krásnými rozhledy.

Z Rožnova se vydávám kolem sochy znuděného čtenáře, po červené značce nahoru. Odbočka na Díly je zanedlouho. Otevírají se výhledy na Rožnov a potkávám i trial pro kola se skokánky a vším možným na přizabití se. Po chvíli vyjíždím na malém hřebínku s chaloupkami, dle mapy Končiny.  Zde cesta opět míří do lesa. Tento lesní úsek je poměrně táhlý, ale když vyjedu v další osadě, je to nádhera. Na Díly je to už jen kousek a na místě, kde se cyklotrasa odpojuje od červené značky, řeším dilema. Vzít to lesem nebo to objet po cyklo? Chci už být na Dílech, tak to beru po červené. Velká chyba. Krátký a prudký lesní úsek fakt není ideální na tahání kola. Díky bohu, že můj připosraný krok-sun-krokový výstup nikdo neviděl a neměla jsem naložené lahváče, neboť jsem si myslela, že mě kolo každou chvíli stáhne dolů. Pot mě oblíval, dost tak abych se do kopce vyštrachala já, k tomu ještě tahat kolo. No „číčuju“ (zaměň počáteční písmeno) na celý les, ale hold za blbost se platí. Ale vyšla jsem hned naproti hospody. I když za tu dobu, co jsem kolo tlačila, bych tady po cyklotrase nejspíš už byla Souběžně se mnou přijíždí od Soláně chlápek na kole. Kromě nás tady nikdo není a tak se mě ptá, zda je hospoda Na Dílech otevřená. V zápětí zjišťujeme, že je. Poroučím si pivečko. Opravdu pěkné místo, hospůdka fajná a výhledy. Je všední den, takže je tu klid. Dlouhá cesta je ještě přede mnou, druhé pivo už nedávám a pokračuju dál zatím po asfaltové cestě.

Hospoda Na Dílech

Co pár metrů zastavuju kvůli výhledům a focení. Když si kousek dál fotím Radhošť, osloví mě starší chlápek, asi lesní dělník. „Stě sa dívala na Libušín? Já jim tam poslal 9 milionu!“ Odpovídám, že to je zajímavé, protože ve sbírce bylo tehdá nějakých 6 mil. Načež chlapík přizná: „ňemám peníze! nic bych jim ňedal, ani kdybych měl bych tam ňedával.“ Pak prohodil něco o tom, že to někdo podpálil schválně a "rozloučili" jsme se. Den na to bylo vydáno stanovisko, že Libušín vyhořel kvůli špatného komína… Což je bez komentáře.

Ze začátku cesta z Dílů fajně ubíhala, byly výhledy na chaloupky i okolní kopečky.  Na Hážovických Dílech rozcestník hlásal 7 km po modré pod Vsackou Tanečnici a dále pokračování po červené značce na Soláň dalších 5 km. Po obou značkách ta samá cyklotrasa č. 6013. Nutno podotknout, že cyklotrasa jak noha. Nevím, kterého chytráka napadlo ji tady zakreslit, ale každopádně tato pseudocyklotrasa je ideální možná tak pro odpružená kola. Šutry, díry v určitých místech rozježděno od traktoru, prostě tankodrom. Pakliže bude zrovna mokro, o zábavu nebude nouze. Doporučuju adrenalinovým jezdcům. Já si zde pravděpodobně kolo odrovnala, nebo jsem tomu hodně pomohla. O dva dny později mi na Bílém Kříži vypadla ložiska ze zadního kola. A shánějte někoho, kdo vás i s kolem odveze z takové dupy, ale to je jiný příběh.

Výhledy na Rožnov

Jak jsem už nastínila, tak cesta z Hážovických dílů je luxusní, nádherné výhledy a terén ještě není tak drsný. Tady si člověk opravdu užívá a kochá se. Dál už je to horší. A protože tento článek píšu po více než měsíci, když se dívám zpětně tak si vybavuju, jak se kodrcám lesem, často vedle kola a kousek před Vsackou Tanečnicí si vztekle vytrhávám z uší jediné hrající sluchátko, jelikož už mě na tomto nekonečném úseku hněte úplně všechno. Když dojedu pod Tanečnici k odpočívadlu, nechce se mi vůbec věřit, že tu fakt sem. Dám si Tatranku vyhoněnou snad všemi druhy rostlinných olejů, a kterou jsem si koupila po tomto zjištění naposledy a mířím na vrcholek, který je vzdálený zhruba 200 m. Vsacká Tanečnice je se svou výškou 912 m n. m. druhým nejvyšším vrcholem Vsetínských vrchů. Vrchol prý v minulosti býval holý s dřevěnou rozhlednou. Dnes už výhledy ani rozhledna sice nejsou, ale nachází se zde informační panel s pověstí, kterak Tanečnice ke svému jménu přišla, vrcholová kniha, kde akčně zapisuju něco o tom, že jsem málem nedojela a spousta vyvrácených stromů, což už tak pěkné není. Jinak je vrchol velice příjemný a byla by škoda jej nenavštívit.

Výhledy ze Soláně

Když se vrátím zpět k odpočívadlu, dávám si krátkou odbočku na opačnou stranu k prameni Bystřice. Místo je to kouzelné, řeka pramení na louce mezi lesy a ten klid! Odbočka rozhodně stála za to. Od pramene pokračuju po modré značce na neznačenou lesní cestu, která by se měla před Soláněm napojit na cyklotrasu. A díky bohu okusím i asfaltový povrch. Vzhledem k tomu, že nemám ani odpruženou vidlici jsem vděčná, že můžu chvíli je v poklidu.  Po chvilce šlapání slavnostně stojím vstříc soláňské zvonici. A kam teď? Vidím hospodu Čerťák, pivo odkládám na později a jedu směr vrchol. Cestu lemují různé dřevěné vyřezané sochy. Výhledy jsou pěkné, ale na tak pěkné jako z Hážovických Dílů. I když to může být jen můj subjektivní pocit. Na vrcholku Soláň 860 m, který zdobí vrcholový kámen se dvěma vytesanými býky a hordou soli tak silně fučí, že jen nacvakám výhledy a mizím zase mezi stromy. Fučí vlastně na celém hřebeni. Asi po hodině na Soláni to balím. Krom nepříjemného větru ani nevím, kde jinde tady mám jít. Jsou tu odbočky k nějakým ateliérům, ale to mě příliš nebere. Takže závěrečné pivo a odjezd. Po té, co docházím k hotelu Čarťák, kde se mezitím usídlil školní výlet, odpískávám i závěrečné pivo a spouštím se do údolí. Zpáteční cestu volím přes Hutisko-Solanec a Rožnov. Shrnula bych to následovně: Hážovické Díly perfektní místo pro výlet, cyklotrasu na Soláň tu bych nacpala do zádele tomu, koho napadlo ji zakreslit a Soláň? Tady možná vyrazit ještě jednou a hlavně jinudy

Celá fotogalerie ZDE

Záznam trasy: mapy.cz/s/lomq

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář